Když se na jaře udělá první teplo a hezké počasí, je to jako signál, že sedět doma nebo někde, kde to známe, je prostě blbost. O to větší blbost to je, když celou zimu blábolíte o tom, že se těšíte do kempu. Hodně lidí má kemp spojen se špinavými hajzlíky a otravnými sousedy. My jsme se ale vážně celou zimu těšili, až popadneme karimatky, spacáky a piknikový košík a vyrazíme do kempu. Stan většinou nevozíme, protože do našeho auta se parádně složíme.
Nechranice
Na náš první výlet do kempu po zimě jsme se rozhodli vydat severozápadním směrem. Vyrazili jsme proto v sobotu ráno směr Kadaň. Naše první zastávka byla u vodní nádrže Nechranice na řece Ohři, která, ač vybudována jako vodní zdroj pro nedalekou elektrárnu Tušimice, je v současné době místem rekreace a ptačí rezervací. Unikátem nádrže je i to, že má nejdelší sypanou přehradní hráz ve střední Evropě (3280 m). U přehrady bylo krásně, sluníčko svítilo, a protože jsme zaparkovali na parkovišti hned za hrází, mohli jsme se jít podívat k vodní hladině, na hráz, a také se rozhlédnout po nádrži jako takové. V létě to musí být super koupačka.
Vodní nádrž Nechranice s hrází
Pokračovali jsme skrz krajinou protkanou hnědouhelnými pánvemi do města Kadaň. A protože jíst se musí, stavili jsme se ještě na nákupu v Kauflandu – mimo jídla jsme si samozřejmě odnesli tolik potřebný rum na večer, který vlastně ani nevíme, jestli bude – možná se radši vrátíme domů a zítra zas pojedem.
Úhošť
Objevování Kadaně jsme zvolili trochu „z jiné strany.“ Na náměstí a v centru města jsme chtěli skončit. Zamířili jsme proto na horu Úhošť. Ani jeden z nás o hoře nikdy neslyšel, a proto jsme si před výstupem trochu početli na internetu – Úhošť je 593 metrů vysoká stolová hora, která je součástí Doupovských hor a je chráněna jako národní přírodní rezervace kvůli unikátní geologické stavbě, ale také přirozenému lesnímu porostu. Do roku 1990 nebyla hora přístupná, neboť byla součástí vojenského prostoru. Celá oblast je opředena řadou legend a tajemství – vědci se dohadují, že zde stál Wogastisburg, kde roku 631 Slované pod Sámovým vedením slavně zvítězili nad franskými vojsky krále Dagoberta I., v pozdějších dobách tu dle nálezů stálo středověké hradiště.
Socha pohanského božstva na Úhošti
Na Úhošť se dá dostat po naučné stezce nebo červené turistické značce, které postupují souběžně. Dojeli jsme proto z Kadaně autem do vesnice Pokutice, kde naučná stezka začíná. Nenašli jsme tady ale žádné parkoviště, a proto jsme zaparkovali u cesty, hned pod rozcestníkem. Cesta je zprvu chráněná stromy, později vede po louce, než dosáhne lesního porostu na úpatí hory. Samotný výstup není pak nějak extrémně náročný, a protože se jedná o horu stolovou, jakmile se dostanete nahoru, žádné větší stoupání už vás nečeká. Trasa z Pokutic na vrchol Úhoště měří 2,5 kilometru, tedy slabou hodinku chůze, převýšení zhruba 240 metrů je poměrně pozvolné.
Výstup na Úhošť
Vrchol Úhoště má opravdu jedinečnou atmosféru – je to několik luk, kde je sem tam nějaký ten keř. Na návštěvu jsme si vybrali i super období, protože všechno kvetlo a tráva byla krásně zelená. Procházeli jsme se po vrcholu a obdivovali výhledy do Podkrušnohorské krajiny – mimo měst a nevzhledných elektráren, byly samozřejmě také vidět vrcholky Krušných hor a zejména Klínovec. Zaujala nás i plastika pohanského božstva s lavičkou – tak jsme si tu dali sváču s krásným výhledem. Na samotný vrchol už to byl jen kousek, ale našli jsme jen zarostlý rozcestník. Protože se nám zdolaná trasa moc líbila, rozhodli jsme se, že se vrátíme stejnou cestou zpátky. Do Pokutic jsme se dostali během chviličky, auto na nás v pořádku čekalo u rozcestníku.
Centrum Kadaně
Odpoledne jsme vyrazili do centra města. Kadaň je někdejší královské město ležící na břehu řeky Ohře, v jejím centru byla vyhlášena památková rezervace. Zaparkovali jsme kousek od náměstí a vyrazili. Na náměstí Nejsvětější Trojice bylo v sobotu odpoledne překvapivě rušno, díky tomu, že zrovna probíhalo zahájení turistické sezony. Mohli jsme se tak podívat do kostela Povýšení svatého Kříže. Největší radost nám ale udělala radnice s přiléhající bílou věží. Díky zahájení turistické sezóny bylo možné vystoupit na ikonickou bílou věž, která má celkem pět pater a k jejímu vrcholu vede 120 schodů. Cena vstupného je 30,-Kč pro dospělé, 15,-Kč pro děti, studenty a důchodce. Věž je otevřená od května do srpna, každou celou hodinu – lépe je ještě před návštěvou ověřit otevírací dobu na stránkách města Kadaně. Kolem radniční kaple v první patře, šatlavy a hodinového mechanismu jsme se dostali k bytu věžného a na ochoz. Z téhle vyhlídky, která se nachází 40 metrů nad zemí, je hezky vidět na celé město, ale i na Úhošť a Krušné hory v dálce.
Radnice v Kadani
Kolem náměstí se ale nacházejí další zajímavá místa, která stojí za návštěvu – městské opevnění, barbakán, hrad či Katova ulička, která je dlouhá 51 metrů a v nejužším místě široká pouze 66,1 centimetru a je tak nejužší ulicí v ČR. K véče jsme si pak dali pizzu ve fast foodu kousek od náměstí. Byli jsme na vážkách, jestli jet domů nebo pokračovat někam dál, ale nakonec jsme se rozhodli, že domů můžeme jet vždycky.
Kamencové jezero
Kemp, který nás zaujal nejvíc, byl v Chomutově u Kamencového jezera. Byla to skvělá volba – vstup na kartu přes turniket, spousta místa na stanování, krásný přístup k vodě a hezké prostředí. Na začátku jara tu bylo jen pár lidí, takže jsme si mohli vybrat krásné místo k přespání. Jediné, co nás trochu zklamalo bylo sociální zázemí – záchody, i když čisté, se nedaly zamykat a sprchy nebyly příliš uklizené (obojí jsme přičetli začátku sezóny). Nepotěšila nás ani návštěva bufetu, kde toho moc neměli, a tak jsem se vypravili na nákup do Kauflandu, který je asi 1,5 km od kempu. Podívali jsme se po centru města, kde jsme toho moc k vidění neobjevili a vrátili se do kempu. Zbytek večera jsme pak strávili popíjením rumu s kolou na molu nad Kamencovým jezerem.
Molo na Kamencovém jezeře
Noc byla chladná a i přes to, že jsme měli dobré spacáky a spali jsme v autě, zima nám byla. Ke snídani jsme si dali úlovky z Kaflandu a vyrazili jsme na rozehřívací procházku okolo unikátního Kamencového jezera, jehož voda působí léčivě na nemoci ledvin, akné, revmatismus atd. Moc na nám líbilo velké molo i bazénky kolem, určitě se sem někdy v létě vypravíme na koupačku.
ZOOpark Chomutov
Kolem desáté hodiny jsme si zabalili věci a přejeli k chomutovskému ZOOparku, který od roku 1975 chová zvířata pocházející z Eurasie a severní Afriky. Cena vstupného je 100,- Kč za dospělého a 60,- Kč za dítě. Za parkoviště zaplatíte 40,-Kč na pokladně ZOO, ale dá se zaparkovat zadarmo i kousek od ZOO. Do areálu je umožněn vstup i se psi.
V ZOOparku se nám moc líbilo. Celý areál je zasazen do lesního porostu, takže zvířata tu žijí téměř ve svých přirozených podmínkách. Mimo velkých výběhů tu najdete také několik větších rybníků, které jsou domovem vodních ptáků a dalších živočichů. Nejvíce se nám líbilo krmení tuleňů, kterými je chomutovský ZOOpark známý.
Lachtani v ZOOparku
Most – Hněvín
Celý náš výlet jsme potom zakončili v Mostě. Toto město, které bylo téměř celé v 70. a 80. letech zbořeno kvůli těžbě uhlí, nemá mnoho památek, avšak může se chlubit několika zajímavostmi. Děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie byl v roce 1975 přesunut za pomoci těžké techniky o 841 metrů, aby uvolnil místo těžbě hnědého uhlí, nad městem stojí na stejnojmenném vrchu hrad Hněvín, ze kterého je krásně vidět do kraje, a konečně také kolem Mostu můžeme najít několik jezer, které byly vytvořeny antropogenně (zásahem člověka), a to konkrétně zatopením bývalých hnědouhelných dolů – mezi na patří například jezero Most nebo jezero Matylda.
My jsme ale chtěli mít rozhled z vršku, a proto jsme se vypravili na Hněvín. Na 399 metrů vysoký kopec se dá pohodlně vyjet až nahoru autem, avšak kousek níž se nachází neplacené parkoviště, takže není třeba se příliš rozmazlovat. Auto jsme proto zaparkovali tady a udělali si krátkou procházku (zhruba 500 metrů) na vrchol kopce. Prostředí hradu je moc pěkné, má takový pohádkový ráz. První věc, kterou jsme museli udělat bylo zdolat rozhlednu, která se nachází ve věži hradu. Rozhledna je otevřena každý den od května do září a vstupné činí 25,- Kč pro dospělého a 15,-Kč pro děti. Z ochozu rozhledny je krásný výhled do kraje – na okolí Mostu, zmíněná jezera, České středohoří i Krušné hory. Hned jsme si vytipovali pár kopečků, kam určitě musíme vylézt.
Výhled na mostecký kostel
Jen, co jsme slezli z věže a prohlédli si nádvoří hradu, ozvali se naše prázdné žaludky – rozhodli jsme se proto pro oběd v hradní restauraci. Prostředí restaurace vypadá luxusně, a i terasa je super – umožňuje krásný rozhled do kraje, což se nám moc líbilo. Co se nám ale už líbilo méně, byly ceny a úplně nejmíň dvouhodinové čekání na mizerné jídlo a neochotná paní číšnice (asi byl moc velký frmol). Nepovedená tečka za jinak skvělým výletem. Příště radši zamíříme na oběd jinam 😊
První výlet roku 2018 do kempu se nám povedl a my už se těšíme na další výpravy!
Postřehy ze severu Čech
- I neznámá hora může být super – Úhošť určitě stojí za návštěvu – krásný výhledy, zajímavý terén
- Kadaň – město s atmosférou, vyplatí se vylézt na radniční věž a projít si Katovu uličku
- Když už někde jste, nejezděte domů – hrozně se nám z Kadaně nechtělo pokračovat dát, ale nakonec jsme se překonali a bylo to super!
- Kemp u Kamencového jezera – jednoznačně doporučujeme: pěkný kemp, krásné prostředí, všude blízko
- ZOOpark Chomutov – super z dětmi na procházku, přirozené podmínky, lachtani jsou bomba
- Most – i když pro mnohé šedivé a nevzhledné město, má zajímavosti, které stojí za návštěvu
- Hněvín – super rozhledna, krásný výhled, spousta inspirace pro další cesty; nafintěná, ale nepříliš dobrá restaurace
