Praděd

Sever Moravy pro nás byl vždy tak trochu záhada. Ani jeden z nás tu pořádně nebyl. Navíc v naší sbírce zdolaných vrcholů chyběl Praděd jakožto druhá nejvyšší hora Čech.

Fotky budou! (jen se zatím třídí)

Koupili jsme voucher na Slevomatu do penzionu XX a společně s Kájinou rodinkou vyrazili obdivovat krásy nového kraje.

V pátek odpoledne po práci jsme se autem vypravili směr Hradec Kralové atd. Cesta to byla dlouhá a poměrně nudná. Do chatky jsme se dobrali až kolem pul deváté večer. Kemp nás příjemně překvapil – chatka byla prostorná, čistá a k dispozici byl i venkovní krytý bazén. Večer jsme naplánovali, že hned v sobotu ráno vyrazíme na Praděd.

Sobotní ráno se neslo v duchu velkého očekávání. Domluvit se, kterým autem pojedeme však představovalo složitý úkol. Nakonec jsme se poskladali do Najmanovic rodinneho vozu Fabia a vyrazili. Po pár metrech však bylo jasné, že něco není v pořádku. Autu se vůbec nechtělo jet. Nakonec jsme se kolektivně usnesli, že je třeba zajet do servisu. Nasedli jsme do našeho autíčka a jako předvoj vyrazili na cestu do Xxx. Najít v sobotu dopoledne ochotného mechanika bylo nemožné, nakonec jsme však vytočili správné číslo – ujali se nás v Xxx. Velmi rychle se přišlo na to, že fábince odešli cívky, udělali jsme si proto krátký výlet do Bruntálu, vyzvedli cívky a během dvou minut bylo opraveno.

Na Praděd už čas nezbyl, všimli jsme si ale letáků na rytířské slavnosti na nedalekém hradě Sovinec. Hrad se nachází ve stejnojmenné vesnici a je postaven v údolí. Zaplatili jsme 50,- Kč za parkoviště nad hradem a sešli do vesnice. V podhradí bylo rušno, kolem stánků procházelo spoustu lidí s malými dětmi, ale i dobově oblečení prodejci. Vstup na hrad nás vyšel na Xxx ,-Kč. Prohlídli jsme si vnitřní prostory hradu a obě nádvoří. Stihli jsme i krátkou prohlídku, po které jsme ještě navštívili charakteristickou věž hradu. Návštěvu Sovince jsme ukončili sledováním rytířské show.

Konečně Praděd

V neděli ráno jsme zabalili, uklidili chatku a vyrazili směrem na Praděd. Zaparkovali jsme na parkovišti Hvězda nad Karlovou Studánkou, za 50,-Kč na den je to nejlevnejší parkování pod Pradědem. Cestu jsme si zkrátili pomocí autobusu, který má konečnou zastávku na Ovčárně pod Pradědem. Samotná cesta na vrchol pak není vůbec náročná – po asfaltové ceatě s pěkným výhledem na Petrovy kameny a dále do krajiny se za X km dostanete až na vrchol. Vysílač v sobě ukrývá nejen rozhlednu (vstupne X,-Kč), ale také restauraci a občertvení. Ochutnali jsme pivo Praděd, koupili suvenýry, ale výstup na rozhlednu jsme vynechali, usoudili jsme totiž že krásný rozhled máme i bez ní. Z Pradědu jsou za pěkného počasí vidět celé Jeseníky, roviny v Polsku i přečerpávací elektrárna Dlouhé Stráně. Pro zpáteční cestu jsme zvolili turistickou stezku údolím Opavy. Mnohdy dobrodružná cesta po kovových žebřících a dřevěných mostech je doplněna nádhernou divokou přírodou a zurčením potoka. Vyšli jsme nedaleko centra Karlovy Studánky, prošli jsme centrum města, ochutnali několik léčivých pramenů, nakoupili oplatky a vyrazili do kopce k autům.

Cestou zpátky jsme se ještě zastavili v Litomyšli a obhlédli tamější zámek, který najdeme na seznamu památek UNESCO. Jízda domů byla stejně tak dlouhá a namáhavá jako jízda do Jeseníků.  Kolem osmé jsme byli v Praze.