Podzim nám nezačal úplně podle představ – místo výletů a užívání si babího léta se jedna večeře změnila v čtrnáct dní trvající neschopenku. No stane se, někdy se prostě věci nepovedou podle představ a já už aspoň vím, že nakládané sýry pro mě prostě nejsou a že jíst jako čunče se nevyplácí 🙂
Abychom se aspoň trochu vyvětrali vyrazili jsme k Ondrovým rodičům do Horažďovic a na pouť do Olšan. Není ale pouť jako pouť – pokud byste čekali pouťovou zábavu, kolotoče nebo cukrovou vatu jste mimo a pokud byste čekali procesí k nějakému posvátnému místu jste mimo taky. Nebo téměř. Kdysi možná jedna z těch věcí byla pravda, ale dnes se už takhle krásná tradice uchovala „jen“ formou žranice a svíčkové u Ondrovy babičky – což vlastně není vůbec špatné, protože lepší svíčkovou na světě nenajdete.
Ale abychom se vrátili k našemu výletu – v pátek jsme si nebyli moc jistí, co budeme dělat. Nechtěli jsme volný den (státní svátek 28. září) jen tak proválet, ale zatraceně se nám nikam nechtělo. Nakonec jsme se ale přemohli a vyrazili jsme s Ondrovou mamkou na výlet. Původně jsme nechtěli moc daleko – až na Šumavu přeci nepojedeme, najdeme v něco v okolí. Nakonec se to stejně zas zvrhlo.
Chvilku po dvanácté jsme vyrazili směr Sušice, Rejštejn a dále pak na Srní. Cesta 40 kilometrů nám trvala asi 50 minut. Rozhodli jsme se, že se konečně podíváme na Vlčí stezku u obce Srní, o které jsme už dlouho mluvili.
Vlčí stezka byla otevřena poprvé 31. října 2015. Moderní areál poskytuje veškeré zázemí. Při příjezdu si vezmete u parkovací závory lístek – hodina parkování za 30,-Kč (celodenní 100,-Kč). Parkovné se pak platí při odjezdu v automatu. Nedaleko parkoviště je postaveno návštěvnické centrum, kde si můžete dát kávu, prohlídnout si naučnou výstavu a koupit si nějaký suvenýr (mega hit je plyšový vlk za 250,-Kč). Výběh se nachází nad návštěvnickým centrem v lese – je třeba k němu dojít, ale jedná se o příjemnou procházku lesem po cestě, která je dobře přístupná i pro kočárky. Výběh je otevřen každý den od 8:30, zavíračka se liší podle období – je tedy lepší si info ověřit na webu, v dubnu je výběh zavřený. Vstupné se neplatí, takže zadarmo! Na stezce by se měla dodržovat jednoduchá pravidla, mezi než patří i tiché chování, s čímž si však někteří návštěvníci hlavu příliš nelámou. Samotná stezka má zhruba 300 metrů, vede 3-4 metry nad zemí – na trase jsou dva přístřešky, kde najdeme i tabule se zajímavostmi o životě vlků. Ve výběhu žije v současné době 14 vlků – najít je v terénu je ale dost obtížné. Pro nás to byl celkem oříšek, protože suchá tráva a kamenitý terén představuje pro vlky super úkryt – jejich kožíšek dokonale splývá s okolím. Celkem jsme viděli asi 9 vlků, je to opravdu zážitek.
Vlčí stezka II.
Cestou zpátky jsme se zastavili na hradě Kašperk. Tak jak to bylo v pohodě s počtem lidí v Srní, na Kašperku jsme si to užili. Parkoviště bylo totálně narvané, všude spoustu lidí. Celodenní parkovné 40,-Kč. Usoudili jsme, že na Kašperk se nám moc nechce – už jsme tam všichni byli a stejně by tam byla spousta lidí. Náš plán byl jiný – vyrazíme na Pustý hrádek, což je zřícenina hradu, která sloužila jako předsunuté opevnění hradu Kašperk. Cesta z parkoviště na vrchol Pustého hrádku je dlouhá 1,2 km, zabere asi půl hodinky, převýšení asi 79 metrů. Moc hezká procházka lesem. Po pár schodech se dostaneme na vrchol Pustého hrádku, odkud je krásný výhled na hrad i do kraje. A opět vše zadarmo 😊
Výhled na Kašperk
Celý výlet se vydařil – počasí bylo krásné a navštívili jsme místa, kde jsme ještě nebyli.
Postřehy z Vlčí stezky a Pustého hrádku
- Vlčí stezka – hezký výběh, super moderní zázemí, zajímavá expozice, vstup zdarma.
- Pustý hrádek – krásný výhled na Kašperk a do kraje, vstupné zdarma, dá se udělat hezký okruh a navštívit i Kašperk.
